Energetika nyní žije v čase prudkých změn, které naznačují vývoj k nové podobě celého oboru. I v roce 2016 se projevilo, že obor, který po desetiletí měl ustálený krok, vyvíjel se bez velkých výkyvů, najednou nabral tempo, které připomíná turbulence.
Je to hlavní rys energetiky dneška. Někteří energetici to vítají, přináší jim to pocit příjemného osvěžení, pocit zdravých změn. Jiným to spíš dělá vrásky na čele. Záleží také, na jakém místě se nacházíte, zda například na straně výroby nebo spotřeby a také co od oboru očekáváte. Už skutečnost, že se začíná v Česku nyní rozvíjet decentrální výroba elektřiny je ohromnou změnou, která bude hýbat oborem v dalších letech. Znamená, že spotřebitel se najednou může stát také výrobcem. Vše, co platilo doposud, se tak mění. Výrazně to míchá starými kartami, rozdanými v dávné minulosti, kdy se vytvořila velká energetika, velké energetické zdroje, mohutné přenosové a distribuční soustavy. Najednou stačí dát na střechu fotovoltaické panely, k tomu baterii jako úložiště a rázem se stáváte malým výrobcem elektřiny. Ještě lépe místo baterie dát elektrolyzér a vyrábět vodík pro domovní palivový článek nebo palivo do svého vodíkového elektromobilu. Vodíková ekonomika je další velká změna, která nás v nejbližších letech čeká. To, že se zatím české kotlině nepochopitelně vyhýbá, neznamená její neexistenci. V řadě vyspělých zemí i v Evropě nastupuje. Zatím možná trochu nesměle, ale je tu. Například v nedalekém Mnichově začaly ještě před letními prázdninami jezdit první auta Hyundai na palivové články. Nedávno to byly zase ulice Paříže, kde asi 60 těchto vozidel nasadili pro své služby taxikáři. Další stovky a tisíce podobných aut, které nemusejí mít klasický výfuk, jezdi už po celé Evropě. V listopadu se uskutečnila v Praze v rámci veletrhu Czechbus konference o elektrobusech a účastníci si museli odnést dojem, že tato vozidla se stávají v Česku samozřejmou součástí městské dopravy. Nakonec to potvrdil i první autosalon ekologické dopravy, který se na konci září pod názvem EkoAuto uskutečnil v Praze. Opět jedna z těch změn. Samostatný veletrh o autech na plyn nebo na elektřinu zde ještě nebyl. Přitom ukázal, že zájemci si mohou už vybírat z poměrně široké nabídky těchto vozidel. Dokonce přímo na veletrhu se tato auta prodávala, nejen několik elektromobilů, ale také aut na CNG. I to je jedna z těch změn, o kterých lze v souvislosti s energetikou hovořit. A to jsme jen u paliv, někde na pomezí mezi energetikou a dopravou.
Výrazné změny zažívá evropské a české plynárenství. Právě v minulých dnech a týdnech, když se největší tuzemská plynárenská společnost RWE přejmenovala na innogy. O název na prvním místě nejde. Název má vyjádřit proměnu celé firmy a následně celého oboru. Evropská energetika se mění pod vlivem tří „D“, kterými jsou dekarbozinace, digitalizace a decentralizace. Změna tradičního názvu jedné z největších evropských firem, kterým byla RWE, je tak jen reakcí na proměnu evropské energetiky. Výroba energie se bude přibližovat místu spotřeby. Název innogy má vyjádřit, že na evropském trhu se objevil moderní hráč, který chce tomu pomáhat, být v popředí vývoje a spojovat v jednom inovativní energie i moderní technologie.
Například Český plynárenský svaz chce v roce 2017 odstartovat využívání biometanu . Tím se klasický potrubní zemní plyn stane z části obnovitelným zdrojem. Plynárenství také směřuje k většímu využití stlačeného zemního plynu v dopravě. Nově se nabízí toto palivo i pro kamiony, první dopravní firmy mají už s ním zkušenosti. Rovněž se plynárenství zaměří na využití vodíku v palivových článcích, nejen pro pohon aut, ale také pro vytápění a výrobu elektřiny.
Historickou změnu zaznamenala i jaderná energetika. Spuštění jaderného reaktoru BN 800 do běžného provozu v Bělojarské elektrárně znamená nástup tzv. rychlých reaktorů. Jaderný reaktor BN 800 vyprodukuje jako množivý reaktor více paliva, než spálí. To znamená, že jaderná energetika je nejen bezemisní, což je známý fakt, ale díky novémureaktoru se také stává bezodpadovým a obnovitelným zdrojem.
Vít Smrčka