Novela Stavebního zákona má urychlit výstavbu jaderných elektráren

Nástup elektromobility, kdy každý čtvrtý vůz ze Škody Auto má být za osm let elektromobilem, může změnit podobu české energetiky. Spotřeba elektřiny výrazně stoupne. I to zaznělo na Žofínském fóru, věnovaném hodnocení dokumentu Evropské komise Čistá energie pro všechny Evropany.

Velice aktuální energetické téma nabídla konference Žofínské fórum, která se uskutečnila v úterý 21. února v Praze. Jejím cílem bylo zhodnotit tzv. Zimní balíček Evropské komise  z pohledu České republiky a platné Státní energetické koncepce. Dále měla nastínit možné ekonomické dopady tohoto evropského legislativního dokumentu pro českou ekonomiku,  zejména energetiku.  Hlavními řečníky konference byli předseda vlády Bohuslav  Sobotka a ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Žofínské fórum tradičně pořádala agentura NKL, moderátorem byl Jiří Vaníček.

Urychlí se povolení jaderných elektráren

Premiér Bohuslav Sobotka ve svém vystoupení popsal důležitá témata, kterými se vláda v energetice nyní zabývá. Jedná se například o investice do nových jaderných bloků. Tyto investice jsou podle něho velmi rizikové a je potřeba je vyhodnotit v letošním roce. Jaderná energetika se podle něho těší v České republice pozornosti jako stabilní a bezemisní zdroj. Připomněl, že součástí Národního akčního plánu rozvoje jaderné energetiky je příprava nových jaderných bloků, což vláda podporuje. Problémem je podle něho neúměrně dlouhá povolovací doba pro jejich výstavbu. To by se mělo změnit. Urychlit to má novela Stavebního zákona, která se nyní projednává v Poslanecké sněmovně. Jejím cílem je, aby územní řízení pro nové jaderné bloky bylo možné provést ještě před výběrem investora. Nový jaderný blok by měl stát nejdříve v Dukovanech v roce 2035.  Vláda rovněž podporuje maximální prodloužení životnosti českých jaderných elektráren. „Energetika se dostává do bodu zlomu, kdy se přejde na nové technologie. Je nutné přemýšlet o dlouhodobém trendu, jinak promeškáme základní energetický přelom,“ uvedl také Bohuslav Sobotka.

V souvislosti s plány v oblasti plynárenství upozornil premiér například na nutnost výstavby severojižního plynovodního koridoru. Ten by měl propojit terminál na LNG v polském Švinoústí s obdobným terminálem na chorvatském ostrově Krk.

Elektromobily zvýší potřebu elektřiny

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek ve svém vystoupení upozornil, že jednou z věcí, která povede k úpravám Státní energetické koncepce je nástup elektromobility. Připomněl kolokvium, které se minulý týden konalo v Mladé Boleslavi, kde Škoda Auto nečekaně  oznámila plán vyrábět v roce 2025 každé čtvrté auto jako elektromobil. „Změní to trend spotřeby elektřiny, která dramaticky poroste. Může to mít zásadní dopad pro Českou republiku,“ řekl ministr a poznamenal, že je to také zásadní změna pro automobilový průmysl. Elektromotory potřebují například méně součástek. Jan Mládek t upozornil na fakt, že Česká republika má v Krušných horách velké zásoby lithia, které je důležitou surovinou pro výrobu baterií. „ Měli bychom mít ambicí být výrobci baterií a elektromobilů,“ uvedl.

Největší legislativní změna

V další části konference vystoupila předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Upozornila, že uhelné elektrárny budou postupně zavírány a proto je nezbytné prodloužit životnost jaderné elektrárny v Dukovanech. To ale není podle ní snadné. „ Život po čtyřicítce není pro jaderné elektrárny jednoduchý,“ řekla Drábová.  Předseda výboru pro udržitelnou energetiku při vládě ČR Petr J. Kalaš upozornil na nutnost omezovat emisní roli uhlí. Podobně je potřeba snížit únik metanu do atmosféry. „ Hlavní prioritou  je zvýšení energetické účinnosti, v níž Česká republika zaostává za cíli pro rok 2020,“ zdůraznil Petr J. Kalaš. Výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor zdůraznil, že neočekává v dohledné době nedostatek energetických surovin. I v roce 2050 by měl mít svět podle něho dostatek ropy, zemního plynu a uhlí. Obchodní ředitel Moravských naftových dolů (MND) Ludvík Baleka upozornil, že místo výstavby nových plynovodů bychom se měli soustředit na zachování podzemních zásobníků zemního plynu. Pro bezpečnost dodávek plynu mají stejný význam jako nové plynovody. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš zdůraznil, že Zimní balíček Evropské komise je největší legislativní změna v období liberalizované energetiky. Upozornil, že investice na podporu úspor energie by podle tohoto dokumentu nás měly stát 880 miliard korun, což podle něho nemá logiku. Výrazně levněji by pak vyšlo postavení nového jaderného bloku a vyrobení většího množství elektřiny. Generální ředitel PRE Pavel Elis uvedl, že velkým tématem energetiky je akumulace energie a s tím související rozvoj elektromobility. Připomněl, že podle nového strategickéko  dokumentu Evropské komise by infrastruktura elektromobility neměla být součástí distribuční soustavy, což PRE vítá. Stavět by tuto soustavu včetně dobíjecích stanic pro auta měly soukromé subjekty.

Vít Smrčka

Co  přináší „Zimní balíček“ Evropské komise

Zimním balíčkem je zjednodušeně nazýván dokument, který pod názvem „Čistá energie pro všechny Evropany“ zveřejnila 30. listopadu 2016 Evropská komise. Jedná se rozsahem o úctyhodné dílo, které zahrnuje osm zákonů a představuje tisíce stran legislativních návrhů a jejich dopadových analýz. Jako celek má tento legislativní balíček vytyčit cestu EU k nízkouhlíkové budoucnosti, která by se měla významně přiblížit už v roce 2030. Evropská unie se jím má začít řídit od roku 2020. V dokumentu se požaduje snížení celkových emisí skleníkových plynů v EU o 40 % proti roku 1990. Dalším zásadním cílem je dosažení 30 % energetických úspor. Tento cíl pro energetickou účinnost do roku 2030 je ambicióznější než stanovila původní dohoda členských zemí z roku 2014, kdy se uvádělo 27 procent. Velký důraz klade Komise  zejména na šetření energie v budovách.  Balíček opatření  EK požaduje také zvýšení podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů v EU na 27 procent. Tento cíl je stanovený pro Evropskou unii jako celek. To znamená, že jednotlivé státy se mohou od tohoto průměru lišit podle toho jaké mají podmínky pro využití sluneční nebo větrné energie. Ve výrobě elektřiny toto číslo ale představuje, že až polovina elektrické energie bude produkována z obnovitelných zdrojů. Česká vláda se postojem k dokumentu EK „Čistá energie pro všechny Evropany“ zabývala 8. února.

(vs)