Historicky největší denní objem tepla vyrobila koncem ledna Teplárna Energotrans, která teplem zásobuje Prahu. Překonala tak svůj nedávný rekord z prosince loňského roku. Do Prahy se horká voda dostává unikátním horkovodem.

Téměř do čtvrt milionu domácností v Praze dodává teplo Teplárna Energotrans (dříve EMĚ I), která je součástí komplexu Elektrárny Mělník Skupiny ČEZ. Z Horních Počapel do hlavního města putuje teplo 34 kilometrů dlouhým horkovodem. V metropoli se páteřní rozvod větví tak, že teplo proudí téměř do všech lokalit na pravém břehu Vltavy. Už 5. prosince loňského roku teplárna vyrobila a dodala do Prahy historicky největší denní objem tepla za celou dobu své existence, a to 53 526 GJ. Hodně mrazivý začátek letošního roku přinesl překonání tohoto výsledku. Prosincový rekord byl  29. ledna pokořen, když Energotrans dodal zákazníkům 55 053 GJ tepla. Celý leden 2017 se pak do statistiky teplárny zapsal dosud absolutním maximem vyrobeného tepla ve výši 1 690 282 GJ.

„Zásobování centrálním teplem do Prahy je realizováno na evropské poměry unikátní stavbou, respektive tepelným napaječem s průměrem DN1200 (1,2 metru). Tepelná energie se přenáší pomocí horké stlačené vody, jejíž teploty se podle ročního období pohybují od 90 do 140°C při tlaku až 2,5MPa.  Než horká voda dorazí na okraj Prahy, urazí celkem 34 km. Při maximálním průtoku, který je 8 200 tun vody za hodinu, jí cesta trvá necelých 5 hodin. Za tuto dobu se ochladí o méně než 1°C, ztráty při této dodávce nepřekračují dvě procenta. Na straně odběratele, tedy v Praze se pak voda ochladí – předá teplo a vrací se při teplotě v rozmezí 55 až 70°C,“ přibližuje dodávku tepla do metropole Miroslav Krebs, ředitel pro správu a integraci společnosti Energotrans.

Horkovod vede i přes řeku

Tepelný napáječ z Horních Počapel do Prahy sice měří od „cedule k ceduli“ 34 kilometrů, ovšem nejvzdálenější spotřebič tepla je od ohříváků společnosti Energotrans vzdálen 74,5 kilometru.  Tam, kde to terénní podmínky dovolují a potrubí nikomu nepřekáží, vede jeho trasa na nízkých opěrách nad zemí. Komunikace a další „překážky“ jsou překlenuty příhradovými ocelovými mosty. Například tok Vltavy tak překračuje dvakrát a železniční trať čtyřikrát. V určitých vzdálenostech od sebe jsou přitom v potrubí umístěny takzvané kompenzátory. Mívají tvary písmen U či S, případně se podobají lyře. Jejich smyslem je vyrovnávání značné změny délek mezi studeným a provozním stavem napaječe. Tím dochází k minimalizaci mechanického namáhání na takto dlouhém potrubí.

„Směrem do Prahy a Neratovic dodává Teplárna Energotrans ročně 10 000 TJ tepla a aktuální maximální tepelný výkon je 650 MW. Současně míří teplo také horkovodem do Mělníka a Horních Počapel a k odběratelům v areálu teplárny a elektráren. Celková roční dodávka mimo Prahu je cca 500 TJ při maximálním výkonu 80 MW. Za posledních 5 let činila dodávka do hlavní města více než 47 000 TJ. „Vloni v prosinci a hlavně letos v lednu se přitom jednalo o historicky nejvyšší měsíční dodávky tepla, a to 1 485 TJ (prosinec 2016) a 1 690 TJ (leden 2017). Zda se nám podaří rekord i potřetí, ovšem ukáže až další vývoj počasí“ poznamenal Miroslav Krebs.

Chystá se další modernizace

Aby byla Teplárna Energotrans připravena i na možné budoucí spolehlivé a případně  rekordní dodávky tepla, je v plném proudu realizace ekologického programu pro splnění předepsaných ekologických limitů platných po roce 2020. V rámci tohoto programu již byly provedeny technické úpravy na všech šesti kotlích pro snížení emisí oxidů dusíku. Jedná se o takzvaný program DeNOx, který sestává ze dvou technických řešení. Jsou to primární a sekundární opatření.   Primární snižují přímo vznik oxidů dusíku ve spalovací komoře kotle. Instalace sekundárního opatření následně eliminuje již vzniklé emise oxidů dusíku, aby jejich obsah ve spalinách byl skutečně velmi nízký. Současně s úpravami kotlů proběhly v rámci odstávek také zásadní rekonstrukce elektrofiltrů tuhých částic.  Zmodernizované filtry splňují velmi přísná emisní kritéria pro zdroje provozované po roce 2020. Další významnou akcí ekologizačního programu je chystaná výstavba nových odsiřovacích linek. Jejich realizace se uskuteční v letech 2018 a 2019 tak, aby byly plně v provozu po roce 2020.

„Z uvedeného je zcela zřejmé, že společnost Energotrans si je vědoma svého dlouhodobého závazku dodávat spolehlivě a bezpečně teplo všem dnešním zákazníkům i za podmínek nové ekologické legislativy. Jen do tohoto ekologického programu plánujeme vložit více než 2,5 miliardy korun,“ dodává Miroslav Krebs.

Společnost Energotrans a.s. :

• Společnost Energotrans, a. s., je členem Skupiny ČEZ a provozuje největší teplárnu v České republice.

• Provozuje bývalou Elektrárnu Mělník I, její současný název je Teplárna Energotrans. Ta je součástí komplexu původně tří elektráren nazvaných společně Elektrárna Mělník. Teplárna Energotrans vyrábí tepelnou energii pro hlavní město Prahu a dále Neratovice, Mělník a Dolní Počaply.

• Elektrárna Mělník I byla uvedena do provozu v letech 1957-1960 jako kondenzační elektrárna pro potřeby elektrizační soustavy ČEZ. Později prošla rekonstrukcí na teplárenský provoz a v současné době je provozována v čistě teplárenském režimu podle požadavku na dodávku tepla s výrobou elektřiny v kogeneraci s vysokou celkovou účinností výroby.

• Teplárna Energotrans má v provozu 6 kotlů, každý o výkonu 230 t/h páry ale pouze čtyři turbíny – dvě protitlaké a dvě kondenzační odběrové. Při plném výkonu (4x 60 MW elektrických) je elektrárna teplárna schopna současně dodávat přes 240 MW výkonu v elektrické energii nebo 650 MW v tepelné energii.

• Teplárna Energotrans zásobuje teplem i nejvzdálenější části Prahy, jako jsou Jižní Město, Krč a Modřany. V roce 2003 byla připojena i otopná soustava města Neratovice.

• Pouze jeden týden v roce, a to vždy během některého prázdninového měsíce, je Teplárna Energotrans mimo provoz. Sedm dní je přitom zapotřebí k revizím napáječe a předem naplánovaným opravám, včetně preventivní údržby.

(tz)

Foto: Ota Schnepp, mluvčí Skupiny ČEZ pro severní a střední Čechy