Zemní plyn bude ještě „zelenější“

Biometan a do budoucna asi i vodík pomohou, aby se zemní plyn stal v Česku alespoň částečně obnovitelný. První projekty se připravují. Na setkání odborníků k čisté mobilitě, které se uskutečnilo v Loučni  13. – 14. dubna, to oznámil ředitel plynárenského svazu Jan Ruml.

V současnosti se v České republice spotřebuje asi osm miliard kubických metrů zemního plynu. Většina z toho se přivádí plynovody z Ruska a částečně  z Norska.  Plynárníkům ale vadí, že toto vysoce ekologické palivo, jehož hlavní složku tvoří metan (CH4), je řazeno kvůli svému původu k ropě a uhlí. Tedy mezi fosilní paliva.  Tímto způsobem pak s ním pracují tvůrci evropské i národní legislativy. Přitom právě stlačený zemní plyn (CNG)  by měl být  jedním z hlavních paliv pro náhradu ropných produktů benzínu a nafty.  Plynárenství proto pracuje na projektech, které umožní, aby část zemního plynu byla  vyráběna synteticky  a pocházela z obnovitelných zdrojů.  „Chceme využít technologie, které jsou široce dostupné,“ vyjádřil se k tomu na pátém ročníku konference čisté mobility Jan Ruml. Hlavním pořadatelem konference, která byla věnována především plnění Národní ho akčního plán u čisté mobility (NAP ČM),  se stalo opět Ministerstvo životního prostředí.

V bioplynových stanicích by se mohl vyrábět plyn i pro plynárenskou soustavu

Bioplyn se změní na biometan

Plynárníci  chtějí zemní ho plyn  obohatit   o obnovitelný biometan vyráběný z bioplynu.  Za tímto účelem plánují spolupracovat s provozovateli bioplynových stanic. V České republice je v současnosti více než 500 bioplynových stanic , které ročně vyrobí přes miliardu kubíků bioplynu. Výhodou je, že přibližně třetina bioplynových stanic je ve vzdálenosti do dvou kilometrů od plynovodů.   Plynárenství by chtělo bioplyn od producentů odebírat, vyčistit a v podobě biometanu pak vtláčet do plynárenské soustavy.  Jak řekl Jan Ruml portálu Energieinfo, potřebné projekty by se měly začít realizovat co možná nejdříve, protože jsou už připraveny.  Plynárenství  chce,  aby zemní plyn se stal více „zeleným“ i v reakci na středeční rozhodnutí české vlády. Ta podpořila prodloužení daňového zvýhodnění zemního plynu pro pohon aut až do roku 2025.

Akumulace energie pomocí plynovodů

Bioplyn vyráběný z cíleně pěstovaných zemědělských plodin nebo odpadů má ale různou kvalitu a  obsahuje jen 50 až 60 procent použitelného metanu.  Kromě toho má řadu dalších příměsí, které se musí při zpracování odstranit. Podle Jana Rumla výroba biometanu a jeho vtlačování do plynovodní sítě také umožní využívat tento obnovitelný plyn, kdy to bude z energetického hlediska nejvhodnější. Lze k tomu využít značné akumulační schopnosti plynárenské soustavy.  Naproti tomu se nyní bioplyn spaluje pro výrobu elektřiny často i v době, kdy je nadbytek proudu z jiných zdrojů.

Ředitel Českého plynárenského svazu Jan Ruml

Plán čisté mobility se bude aktualizovat

Do budoucna chce plynárenství využit chemického  složení  metanu a  také „ozelenit“ zemní plyn pomocí vodíku. Ten bude vyráběn za pomoci obnovitelných zdrojů energie. Tyto projekty se v zahraničí už úspěšně realizují. Právě vodíku a rozvoji vodíkové elektromobility byl na konferenci v Loučni věnován  poprvé celý přednáškový blok.  Hovořilo se také o připravovaných změnách evropské a národní legislativy, například připravované novele směrnice 2009/33 o čistých vozidlech.  Podle ní by za čisté vozidlo bylo považováno osobní auto pouze s emisemi do 25g CO2 na kilometr. To  ale dokáží plnit jen bateriové nebo vodíkové elektromobily.  Tato informace vyvolala diskusi nejen v oficiálním programu konference, ale také v neformálních debatách odborníků.  Automobilky totiž dokáží  jen ztěží plnit aktuální požadavek na emise 95g CO2 na kilometr a hrozí jim tak velké pokuty.  Proto začínají do výroby začleňovat i elektromobily. Jan Bezděkovský z Ministerstva dopravy  ČR uvedl, že ještě složitější je definice čistého vozidla u nákladních aut.  Tam návrh směrnice odděluje čistá vozidla od konvenčních jen podle používaných paliv. K čistým vozidlům patří tedy auta využívající k pohonu elektřinu nebo CNG. Například Švédsko a Dánsko požadují, aby tam byla zařazena i biopaliva.  Jak upozornil ve své přednášce  náměstek ministra průmyslu a obchodu Eduard Muřický, letos bude předložen do vlády aktualizovaný Národní akční plán čisté mobility.  Právě jeho vypracování byl před pěti lety věnován první ročník konference v Loučni.

Vít Smrčka